Svátek práce (Labor Day) - den amerických odborářů.

První pondělí v září je od r. 1894 v Americe federálním svátkem pracujících, americký První máj. Co je to zač?

Koukni po odborovym štítku!

Svátek má původ v úsilí americké vlády a zákonodárců na konci 19. století neutralizovat vliv radikálního socialismu na rostoucí americké odbory.

Výměnou za odstup od násilí "třídního boje" dostaly odbory místo na veřejné scéně coby legitimní partneři v debatě - stav co jakž takž vydržel dodnes. Svátek měl mít podle svých tvůrců podobu "průvodů co ukážou lidem sílu a duch odborových organizací" a následovně festivaly a zábavy pro odboráře a jejich rodiny.

V té době se už v Evropě slavil První máj, ale americká vláda a odbory se rozhodly přijít s něčím jiným. Jednak už odbory nějaké oslavy v září držely, jednak tím zdůraznily svou totožnost coby organizace amerických dělníků - nikoliv větev Socialistické internacionály.

Američané ale dneska Svátek práce s politikou nespojují. Považují Svátek práce hlavně za neoficiální konec léta, hlavně na americkém Severovýchodě (kde je začátkem léta zase Memorial Day (Pamětní den). Třídenní "Labor Day weekend" v teplém začátku září je ideální pro piknik, cestování a obecné venčení.  

Americké odbory pracují pro své členstvo zaběhnutou cestou; nutit podnik mít co nejvíc pracovních míst, platit co nejvyšší mzdu a odměňovat postupem na vyšší pozice ne za výkon, ale za odpracovaná léta. Výsledky jsou pro zaměstnance dobré - do té doby než se jejich odvětví začne hroutit. (Viz americké ocelářství, obuv, elektronika, textil nebo automobilky). Místa s odborovým zastoupením tak mizí.

V r. 1973 jich bylo v americkém privátním sektoru 83%, v r. 2009 už jen 48%. Ve veřejném sektoru naopak vzrostl ve stejné době počet míst s odborovým zastoupením ze 17% na 52%. Hájit zájmy municipálních, státních a federálních zaměstnanců před vykořisťovatelem kterým jsou řadoví daňoví poplatníci je pro odbory evidentně snazší a výnosnější.

Odbory státních zaměstnanců zvedly státní platy, penze a dary tak, že už de facto zbankrotovaly několik amerických států v čele s Kalifornií. Ta má výroční schodek ve státním rozpočtu kolem 19 miliard dolarů a navíc jí chybí asi 500 miliard na vyplácení budoucích státních penzí ke kterým se uvázala. Kde jsou doby kdy se tu státním zaměstnancům říkalo "civil servant" (veřejný služebník)... V americké domácí politice jsou jinak odbory těžká váha co stojí neochvějně při levici (jak jinak). Jen od r. 1990 darovaly politickým kandidátům přes půl miliardy dolarů - z 90% levici, tedy do kapes Demokratů. (Kandidát Obama, typický vzorek proletáře, od nich dostal v r. 2008 asi 75 miliónů USD).

Práci čest! (Honor labor!)