Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Soči zázrak jako v Lake Placid nečekám...

7. 02. 2014 6:15:00
Návrat nákladů firem a vlád na své zviditelnění podporou Olympijských her je nejistá věc. Ale jeden moment v historii her jednou vrátil Američanům každý cent a každou kapku potu.

V roce 1980 na zimních olympijských hrách v Lake Placid, na severu státu New York, nečekal od amerického hokejového mužstva nikdo nic. Pravidla her tehdy nepovolovala účast profesionálních hráčů, takže americký hokej representovali studenti několika universit s hokejovým programem. Ale i o tom jaký talent kvůli tomu olympijské mužstvo postrádá byly mezi přáteli sportu spory; série přátelských utkání rok předtím mezi sovětským týmem a výběrem NHL dopadla pro Američany neslavně.

Proto si prvních výher amerického hokejového mužstva všímalo v Lake Placid zezačátku jen pár lidí. Já mezi ně na americké půdě jako čerstvý přistěhovalec tehdy patřil. Pamatuju jak mi v práci jeden Američan, přítel hokeje, přišel oznámit že USA porazilo Československo a jestli to staví věci do nového světla. Řekl jsem mu že kdo porazil československé hokejisty, ten má šanci na zlatou. (I když mne ta prognóza nic nevynesla, byl jsem pak na svou expertisu hrdý).

Co následovalo bylo drama co proti sobě postavilo zápal amatéra (průměrný věk člena amerického olympijského hokejového týmu roku 1980 bylo jednadvacet) a dovednost odborníka. Herb Brooks, trenér Američanů, později řekl že věděl že na evropské a ruské hráče jeho studenstvo technicky a zkušenostmi nikdy mít nebude, ale že protivníci nebudou rychlejší nebo v lepší kondici - fyzicky a mentálně. On, do té doby neznámý universitní trenér, na to měl necelý rok a půl. Vzhledem k tomu že hokej je v USA v popularitě daleko za americkým fotbalem, byla jeho volba hráčů pro olympijské mužstvo omezená. Nakonec ho sestavil převážně z hokejistů dvou universit; University of Minnesota (kde učil) a Boston University. Hráči se teda neviděli poprvé - na druhou stranu ale byly Boston a Minnesota ve studentské hokejové lize "úhlavní nepřátelé".

Postup co Herb Brooks zvolil pro vybudování nového tělesa byl brutálně jednoduchý. Po skončení tréninku se namátkou zeptal hráče "Jak se jmenuješ a odkud jsi?" a pak "Za koho hraješ?". Hráči odpovídali něco jako "Phil Verchota, St. Paul, Minnesota - University of Minnesota" nebo "Jack O'Callahan, Charlestown, Massachusetts - B.U." Na to trenér odvětil "pokračujeme" a následoval sprint od červené čáry k modré a zpátky. Tak to chodilo do té doby než jeden den konečně uslyšel co chtěl: "Mike Eruzione, Winthrop, Massachusetts. Hraju za United States of America!"

Tak vypadala sestava co se proti všemu očekávání po výhře své skupiny postavila proti sovětskému mužstvu - vítězi posledních čtyř Olympijských her. Utkání začalo v hale zvané Olympic Fieldhouse, tentokrát naplněné do posledního místa. Diváci přišli na hokej a na víc. V Americe doznívalo "období poVietnamské válce" a patriotismus se veřejně moc nenosil. Ale příklad jejich olympijských hokejistů, navíc v Amerikou obdivované roli "slabšího psa" v boji se silnějším, dal divákům potřebné postrčení přinést na stadión americké vlajky a spontánně zpívat vlastenecké písně jako "Bůh žehnej Americe". Americké televizní stanice takový zájem nečekaly a zápas sice snímaly, ale nevysílaly - jediný přímý přenos dělaly blízké kanadské stanice.

První dvě třetiny byli Američani většinou pozadu, ale zůstávali agresivní. Ve třetí Američani vyrovnali na 3:3 a sovětský tým začal ztrácet nervy. Deset minut před koncem z osmi metrů skóroval kapitán Eruzione - šok ze kterého se protivník už nevzpamatoval. Televizní hlasatel Al Michaels, (neznámý komentátor kterého jeho stanice poslala protože žádná z jejích hvězd neměla zájem), poslední momenty zachytil větami co jsou dneska částí americké hokejové historie - a historie amerického sportu vůbec:

"Jedenáct vteřin. Máte deset vteřin, odpočet běží. Zůstává pět vteřin hry! Věříte na zázraky? Ano!"

Zázrak se už neopakoval a opakovat nebude. Nemám pochyb že v Soči bude k vidění zajímavý a špičkový hokej, ale budou ho hrát hlavně zaměstnanci zábavního odvětví a sportovci státně a obchodně dotovaní. To nijak nezmenšuje jejich výsledky nebo zlehčuje úsilí co vložili do svojí disciplíny - ale už je to profese, ne zápas slabšího psa.

P.S.

Může někdo přiblížit co se stalo v r. 1980 s olympijským hokejovým mužstvem bývalé ČSSR? Prohrát 7:3 s výběrem americké studentské hokejové ligy... O zápase také natočil Disney v roce 2004 film "Miracle". Doporučuji.

Autor: Martin Horský | pátek 7.2.2014 6:15 | karma článku: 10.40 | přečteno: 518x

Další články blogera

Martin Horský

USA zeměkouli chladit nebude!

Z Růžové zahrady Bílého domu oznámil krobián Trump, že Spojené státy vystupují z Pařížské dohody stran experimentů s ovlivňováním podnebí. Bravo

2.6.2017 v 4:42 | Karma článku: 23.21 | Přečteno: 704 | Diskuse

Martin Horský

Volil jsem Donalda

20. ledna 2017 přebírá funkci presidenta Spojených států kandidát, co byl politickým komentátorům k smíchu. Nelíbil se ani mě.

8.12.2016 v 4:40 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 748 | Diskuse

Martin Horský

Chceme zůstat co jsme (my xenofobové).

Podezření z “xenofobie” děsí dnes nejen pokrokové členy přemýšlivé třídy, ale pomalu i každého, kdo chce s něčím přispět do veřejné diskuse na téma přistěhovalectví. Snad nemusí být tak zle.

4.11.2015 v 20:40 | Karma článku: 28.30 | Přečteno: 779 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Jiří Kukal

Fotbaltrip 8. díl - Teplická Stínadla

V Severních Čechách v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím se nachází lázeňské město Teplice, které mají okolo 50 tisíc obyvatel a jsou známé také svým fotbalovým klubem FK Teplice.

16.8.2017 v 16:32 | Karma článku: 4.18 | Přečteno: 96 | Diskuse

Daniel Barták

Mentální kotva – nebezpečí číhá i uvnitř hlavy

Koncentrace je jednou z nejdůležitějších součástí sportu. Bohužel pro spoustu z nás je to to nejtěžší s čím se potýkáme i v běžném životě.

16.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 260 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Cirkus pokračuje: Skandální okolnosti případu dvou íránských fotbalistů mají další dějství

Také bychom se mohli zeptat, kdo tu lže. Nejprve ale stručná rekapitulace pro ty, kdo kauzu dosud nesledovali.

14.8.2017 v 16:30 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 852 | Diskuse

Ondřej Tomek

Končí mistrovství světa v lehké atletice a dějí se tam věci.

Mužský (Caster Semenyaová) závodí se ženskými a celkem logicky je poráží. Je odporné, že to tomu individuu nepřijde trapné. A ještě k tomu blekotá, že je ženská, protože čůrá jako ženská.

13.8.2017 v 17:19 | Karma článku: 37.45 | Přečteno: 1825 | Diskuse

Josef Nožička

Smutný Boltův konec a skvělí čeští oštěpaři

Předposlední den atletického mistrovství světa v Londýně byl jak ve znamení naší dvojnásobné medailové radosti v hodu oštěpem, tak i definitivního loučení atletického krále Usaina Bolta.

13.8.2017 v 10:40 | Karma článku: 20.50 | Přečteno: 661 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 869
Rodák z Prahy který sice po dekádách života ve Státech ztratil čárku ze svého příjmení, ale zájem o dění v českých zemích, na Moravě a na Slovensku ne.
Více na stránkách zde.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.