Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alzheimer's, Sudety, Connecticut a zpěv

11. 04. 2014 7:30:00
jak spolu mohou souviset napohled cizí osudy a místa mi jednou připomenulo setkání v rekreační hale privátní instituce pro ty, které postihla jedna z nejsmutnějších chorob - Alzheimerova.
Město AšMěsto Aš

Instituce leží v americkém státě jménem Connecticut, aneb Quinnihticutt - "místo u velké přílivové řeky" v jazyce vymřelého, anebo spíše rozpuštěného kmene. Chodili jsme tam pár let se ženou navštěvovat jejího otce, když už potřeboval někoho 24 hod. denně. Stav zapomínat že člověk už snídal postupně a nevyhnutelně dojde to stadia kdy je nutné připomínat jak se jmenují vaše děti, a nakonec připomínat i polykat. Ale zlomky starých pamětí zůstávají; jako co hrálo rádio když vám bylo 16, nebo vaše služební číslo v U.S. Army během Druhé světové.

Jednu sobotu dopoledne jsme přišli na návštěvu veprostřed písničkového pořadu, co v rekreační hale pořádala padesátiletá dobrovolnice s kytarou a malým mp3 audio systémem pro sedící, nehybné, mlčící obecenstvo - věkový průměr kolem osmdesátky. Protože byla sobota a zvláštní příležitost, bylo tam nás návštěvníků hodně. S většinou jsme se znali, pár bylo nových a s jednou dámou, které by nikdo nehádal jejích 86, se dala moje žena řeči. Patřil k ní mezi obecenstvem její manžel, v kolečkovém křesle, štíhlý, upravený, mlčící bělovlasý stařec.

Protože měla lehký přízvuk, moje americká žena se hned zeptala odkud je - co kdyby byla z Evropy a obeznámená se zemí odkud jsem já? Jednou za čas tak na někoho skutečně narazí. Tentokrát se kupodivu dozvěděla že Frieda se narodila v Československu. Do první třídy chodila před válkou v Aši (čeština byla těžká, ale měla moc ráda hodiny zpěvu). Se svým budoucím manželem, českým Němcem co podle ní uměl česky lépe než ona, se seznámili v uprchlickém táboře v Německu, ve spojenecké okupační zóně. Díky vzdálenému příbuznému se pak obě jejich rodiny dostaly do Spojených států. Po čase se vzali a začali nový život, jako další mladá americká domácnost v prosperující éře padesátých let.

Do Aše se začátkem padesátých let mezitím přistěhovala z Prahy moje maminka, na svoje první místo coby učitelka s umístěnkou od Ministerstva školství do "pohraničí". Její zkušenosti z té doby byly podobné těm co měla většina lidí - devastace některých míst v kontrastu se stavem a vybavením vil co komunistická vrchnost "dědila po Němcích", osudy zbývajících českých Němců a druh lidí co přišli "osídlovat".

Možná učila svůj první stupeň ve škole kam chodívala Frieda, kdo ví. Hodiny zpěvu ale dostaly nový ráz, když ji jednou pedagogický inspektor vytknul že neučí děti nové verze písniček které rozeslal. Třeba text "Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí!" mělo nahradit "Máme koně, naše koně, koně družstevní!" Maminka, citlivé povahy, se rozčilila a odvětila "Soudruhu, to myslíte vážně, takovou pitomost?" Myslel a maminčina učitelská kariéra brzy skončila.

O tom jsem já a Frieda nerozprávěli - rozbírat historii Sudet během dvacátého století by bylo tak veselé jak rozbírat historii Místa u velké přílivové řeky během století sedmnáctého, kdyby jeden z nás byl plnokrevný Pequot. Ale protože jsme byli na muzikálním představení, vzpomněla si na svojí nejoblíbenější písničku z české školy. Tu jsem ze školy znal i já a tak jsme si při jednom z populárních hitů třicátých let, "Let me call you sweetheart", vzadu za diváctvem zabroukali "Jéde, jéde, poštovský panáček..."

Autor: Martin Horský | pátek 11.4.2014 7:30 | karma článku: 10.50 | přečteno: 436x

Další články blogera

Martin Horský

USA zeměkouli chladit nebude!

Z Růžové zahrady Bílého domu oznámil krobián Trump, že Spojené státy vystupují z Pařížské dohody stran experimentů s ovlivňováním podnebí. Bravo

2.6.2017 v 4:42 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 689 | Diskuse

Martin Horský

Volil jsem Donalda

20. ledna 2017 přebírá funkci presidenta Spojených států kandidát, co byl politickým komentátorům k smíchu. Nelíbil se ani mě.

8.12.2016 v 4:40 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 746 | Diskuse

Martin Horský

Chceme zůstat co jsme (my xenofobové).

Podezření z “xenofobie” děsí dnes nejen pokrokové členy přemýšlivé třídy, ale pomalu i každého, kdo chce s něčím přispět do veřejné diskuse na téma přistěhovalectví. Snad nemusí být tak zle.

4.11.2015 v 20:40 | Karma článku: 28.30 | Přečteno: 777 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Siemko

Náboženské bludy a prezidentová milost Kajínkovi

Vážený člen jakékoliv náboženské nebo církevní organizace, který žije vzorným osobním, manželským a rodinným životem, nemá v přítomnosti Boha bible žádnou výhodu ani přednost před lhářem, darebákem, zločincem a poběhlicí.

27.6.2017 v 18:09 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 556 | Diskuse

Pavel Liprt

Komňa - vesnice roku 1592 nebo 2011?

Že se Jeníček narodil, to je jisté. Dokonce i na dni se všichni shodnou, byl to 28. březen 1592. Horší je to ale s místem narození Jana Amose Komenského. Nic určitě nezkazím, když uvedu, že se tak stalo na jihovýchodní Moravě.

27.6.2017 v 15:06 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 282 | Diskuse

František Filip Dvořák

Sugesce k ovládání společnosti

Od nepaměti tento mechanismus využívaly kulty a církve všeho druhu. A proč to dělají? Inu - myslí to s námi dobře. Dokonce tak dobře, že nás ochrání před tím, abychom se namáhali myslet sami.

27.6.2017 v 12:58 | Karma článku: 22.26 | Přečteno: 533 | Diskuse

Jaroslav Čejka

O miliardáři, kterému ukradli křeslo

Wolkrova "Pohádka o milionáři, který ukradl slunce" už dávno není in. Zná ji jen málokdo. Podobně jako jejího autora. Dnes jsou v kurzu jiné příběhy. Například ten o miliardáři, kterému ukradli křeslo. To ministerské, samozřejmě.

27.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 835 |

Josef Hejna

Sedlina

Každý občan má svůj rozum, každý může posoudit papalášské praktiky Pražského hradu sám. Jenom přemýšlím, jaké výročí mává na Ovčáčka. Tomu by to na Hradě moc slušelo.

27.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 302 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 864
Rodák z Prahy který sice po dekádách života ve Státech ztratil čárku ze svého příjmení, ale zájem o dění v českých zemích, na Moravě a na Slovensku ne.
Více na stránkách zde.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.