Idealismus Ameriky

22. 04. 2014 7:00:00
Americké civilizaci se dá vytknout mnohé, kromě nedostatku touhy povznést lidskou duši a stav. Američan zůstává nejštědřejším filantropem, nejkřesťanštějším Zápaďanem - a první osobou zkusit nové učení co šíří přes TV sympatický mág z Bornea.
Charita AmeriCares.
Charita AmeriCares.

Řada amerických historiků vidí idealismus už v utvoření Spojených států, které jsou podle nich jediným státním útvarem postaveným ne na národě nebo historickém lenním území, ale na myšlence universálního práva člověka na "život, svobodu a stíhání štěstí" (life, liberty, and pursuit of happines).

Pro americkou společnost tento postoj pracuje velice dobře a dává příčinu k pořekadlu že "míří-li lidstvo do ráje nebo do pekel, Amerika tam bude první".

Ale svět, co po První světové začal spoléhat na americkou ochotu převzít na svá bedra jeho problémy, americký idealismus stále překvapuje. Brát americkou pomoc je připraven každý. Že se tím vystavuje naléhání americké strany pracovat na svobodě slova a shromažďování, rovnosti před zákonem, nebo závaznosti smlouvy je ale nepřetržitým zdrojem podráždění a zklamání.

Imperiální velmoci spojenectví s despotou nevadí. Americké vládě ano, jakkoliv mírný ten despota je ve srovnání s okolím ve kterém operuje. Výsledky amerického idealismu pak mohou být tak tragické jako vznik Islámské republiky íránské. Když se posledního šacha Rézy v sedmdesátých letech zeptal západní novinář "kdy začne jednat se svými poddanými jako král švédský", šach odvětil že "v okamžiku kdy se jeho poddaní začnou jako ti švédští chovat."

Na to ale president Carter, věrný ideálům práva většiny občanstva rozhodovat o tom jaký kurs jejich vláda vezme, čekat nechtěl. Když se pak šach dostal do nesnází, americká pomoc bylo poučování o nutnosti dialogu s opozicí. Střední Východ se tak od té doby "nese do pekel v košíku", (podle amerického rčení).

Ale americký idealismus také dokáže postavit věci do správného světla. V Praze, někdy v sedmdesátých letech, jsem měl to štěstí promluvit se živým Američanem. Rozuměl slušně česky a byl ochotný sednout si s mladíkem z Východního bloku a vyslechnout co má na srdci. Když jsem začal o tom že se nám nelíbí komunistický režim, odvětil že z toho co kolem sebe vidí je mu jasné proč a že to pro něj také není. Pokračoval ale že se diví že to drtivé většině občanů tak vyhovuje a že komunisté vyhrávají volby s tak vysokým procentem hlasů.

Vysvětlil jsem jak lidé volí z donucení, kandidátem se může stát jen osoba stranou a vládou schválená, nelze zakládat politické strany, stát je jediná instituce co nabízí zaměstnání, tajná police je všudepřítomná, komunistická strana má vlastní ozbrojenou milici, soudy jsou zaujaté, chybí alternativní politický program, shromažďování na veřejnosti je riskantní, cenzura nedovolí publikaci informací kritických vůči straně a vládě, rozšiřovat zakázané tiskoviny je trestné a i kdyby vláda ČSSR chtěla socialistický systém nějak humanizovat, jako v roce 1968, Sovětský svaz ji nenechá - nakonec, má u nás rozmístěná okupační vojska. Vpálil jsem mu to, ignorantovi naivnímu.

On nad tím mávl rukou. Řekl že žádná vláda nemá tolik policistů dotáhnout každého k urně a přinutit ho hodit lístek, politici a byrokracie couvnou kdykoliv poznají že je většina lidí proti nim a když člověk něco chce, ať si řekne. Na mou poznámku, že většina lidí je proti režimu a nic se neděje, opáčil kolika lidí jsem se zeptal. Připustil jsem, že nikoho o kom jsem to předem nevěděl, stále přesvědčený že neví o čem mluví. Deset let potom se režim sesypal asi tak, jak to ten idealista viděl. Vládní teror přestal na občana platit a ten vyšel do ulic požádat o něco jiného než byl ten ponižující sociální experiment zvaný ČSSR.

Americký president Calvin Coolidge (1923-1929), kterého uváděl za svůj příklad Ronald Reagan, je pro kritiky amerického chápání svobody tím posledním apoštolem idealismu. Jeho věta že "hlavní starostí Američanů je obchod", v originálu ještě lepší formou "the chief business of the American people is business", se cituje coby obvinění nelidského konceptu tržního hospodářství.

Co se neuvádí je další část jeho projevu. Tam Calvin Coolidge pokračuje: "Nezastíráme fakt že chceme bohatství, ale jsou věci co chceme daleko více. Chceme pokoj a počestnost - a soucit, co je tak silným prvkem celé civilizace. Hlavním ideálem Američanů je idealismus. Nemohu dostatečně neopakovat že Amerika je národ idealistů."

Hollywood a globální populární kultura (pokud se tyto dva pojmy ještě dají rozlišit) dneska většinou kreslí Ameriku jako protipól etické a myslící společnosti. Podle mne zůstává beznadějně idealistická.

Autor: Martin Horsky | úterý 22.4.2014 7:00 | karma článku: 10.87 | přečteno: 412x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 237 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.05 | Přečteno: 346 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 956
Rodák z Prahy který sice po dekádách života ve Státech ztratil čárku ze svého příjmení, ale zájem o dění v českých zemích, na Moravě a na Slovensku ne.
Více na stránkách zde.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...