Martin Horsky

Nepochopený Obambi, pomstychtivý Vlad

15. 08. 2014 6:15:00
Udělat z Ukrajiny ruský protektorát jde Kremlu čím dál tím hůře. Rozhodně za tím ale není “americké vměšování”, jakkoliv positivní dopad by to mělo. Na to by ale musel svobodný svět vést skutečný státník. President Obama se “vměšuje” rád, ale ne v Evropě.
Vlad the Impaler
Vlad the Impaler

Pro něj je důležitější trestat Američana co nestojí o jeho státní zdravotní pojištění, zkoumání politického obsahu projevů dobročinných spolků federálním berním úřadem, udělování de facto amerického občanství mimořádnými výnosy , jmenování federálních byrokratů do funkce bez nutného schválení legislativou a podpora cenzury na amerických státních universitách.

V zahraniční politice, v místech kde by americký vliv a americká síla mohly zastavit barbary a zvednout náladu pro-západních částí populací, nedělá nic.

Kdyby president Putin necítil potřebu neustále dokazovat že post-sovětská Rus umí říci Americe ne, měl by stran svého “blízkého zahraničí” ruku ještě volnější. A nemusel by pro věc velké Rusi používat bandy operující v sousedním státě podle vzoru tak znamenitých pokrokových, národně-osvobozeneckých útvarů jako jsou Hizbollah, Taliban, nebo Hamas.

Navíc president Putin (“Vlad the Impaler/Vlad Nabodavač”, jak se mu také říká, po vládci Valašského knížectví Drákulovi) a president Obama (zlými jazyky přezdívaný po kolouškovi Bambi) k sobě mají názorově blízko. Obambi, tak jako Vlad, věří že role supervelmoci Americe nepatří a je žádoucí jí nahradit koncepcí “multipolárního světa”.

To, že posílá Kremlu varování a signály, je určené hlavně americké veřejné scéně. Tam momentálně přes 60% Američanů označuje výsledky jeho domácí a zahraniční politiky za neúspěch a Americe škodící. Jeho nejapnost ve srovnání s tahy ruského protihráče s tím má co dělat - jako pokusy být s Vladem kamarád, nebo slib že bude “pružný” pokud bude třeba (jak ostudně vzkázal Putinovi přes zapnutý mikrofon po Medveděvovi v roce 2012).

Kdo si myslí že Amerika žije z lupu ze svých válečných tažení (a takových mudrců je), ten může Obambiho projevy brát za přípravu další “americké agrese”. Ale americká veřejnost ví že její bezpečnost, natož posílení amerického vlivu po světě, nejsou věci na kterých Obambimu zrovna záleží. Od Spojených států se tedy Vlad nemá čeho obávat.

Zabráním Krymu, a hlavně namočením v sestřelení letu MH17, ale vyvedl Evropu (alespoň její myslící část) z iluze že nový šéf není jako ten starý. Doufám že Evropa z téhle zkoušky vyjde se ctí a silnější. Je to škoda. Být Rusko dál na cestě ke svobodné společnosti, se silnou střední třídou, a pro-západní politikou, členství mezi civilizovanými státy by mu už dávno vyneslo víc než co slibuje Euroasijská unie, nebo BRIC.

Na druhou stranu má ruský zájem o konstrukci multipolárního světa svou logiku. Po krachu SSSR a ztrátě titulu supervelmoce číslo dvě (díky tlaku vyléčené a rostoucí supervelmoci číslo jedna, zastupující svobodný svět) by jeho nástupnický stát byl blíže k dosažení globálního vlivu kdyby dominantní americkou supervelmoc nahradilo velmocí alespoň půl tuctu. Kamuflovat zlomení americké moci “posilováním demokracie” a prosazováním zájmů menších, leč rozdílných a autentických velmocí, je chytřejší propaganda než hlásat nevyhnutelný příchod diktatury mezinárodního proletariátu.

Představa “multipolárního světa” ovšem předpokládá absenci standardu. Vše je pak relativní; válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla (díky, George O.).

Za Studené války tak lidé neutrální a s nadhledem omlouvali jednání sovětského režimu, který označovali při nejhorším za totožný se Spojenými státy. Jenže on nebyl. FBI nebylo KGB, okupace Západního Německa nebylo to samé co okupace Východního Německa, Bloomingdale’s nebyl to samé co obchodní dům GUM, členství v Demokratické straně nebylo to samé co členství v KSSS, ústavou chráněné svobody amerického občana nebylo to samé co ústavní svobody občana SSSR.

Dnešní Rusko samozřejmě už Sajuz není, ale nukleárně vyzbrojený Írán nebo Čína lačná respektu jeho bývalou roli s radostí převezmou, pro začátek i v regionální verzi.

Náhradu za Spojené státy lidstvo zatím nemá a ještě dlouho mít nebude. Putinů bude vždy dost.

Autor: Martin Horsky | karma: 16.92 | přečteno: 957 ×
Poslední články autora