Bude Andrej Babiš český Ross Perot?

11. 10. 2013 16:00:00
Andrej Babiš není první nebo poslední mega-úspěšný podnikatel s politickými ambicemi; v roce 1992 vedl pár měsíců v průzkumech veřejnosti k zápasu o úřad amerického presidenta do té doby neznámý miliardář Ross Perot. Nadšení voličů sice během kampaně rychle vyprchalo, ale jeho vstup do politiky měl následky. Bohu žel opačné od těch co si od jeho kandidatury slibovali jeho stoupenci. Stane se na české politické scéně to samé?

Jako Andrej Babiš, Ross Perot se vtělil do role zdrženlivého, nepolitického občana kterého k účasti na veřejném životě nutí pomýlená anebo neschopná práce zvolené vlády, státních institucí a zákonodárců. Svoji politickou dráhu začal jako host na několika oblíbených politických televizních pořadech, kde prohlásil že do volebního boje o presidentské křeslo vstoupí jen pokud se najde v každém z 50 států dost příznivců zařadit ho na volební lístek. Odezva byla tak silná že se nejen na lístek ve všech státech dostal, ale za příštího presidenta USA si ho přálo 37% potencionálních voličů - versus 24% co od nich dostal úřadující president George Bush (starší) a 24% co dostal Bill Clinton, kandidující za opoziční Demokraty.

Pro voliče nespokojené se stavem věcí měl celkem atraktivní program; vyrovnat národní rozpočet reformou daňového systému a odstraněním plýtvání, chránit domácí odvětví před "nespravedlivou" cizí konkurenci, tvrdě stíhat prodej narkotik a dát cestou "elektronického hlasování" co nejširší prostor lidovým peticím a plebiscitům. Ale čím déle byl na veřejné scéně a čím více rostl zájem o jeho osobnost - u veřejnosti, médií a politických protivníků, tím rychleji ztrácela jeho hvězda lesk.

Těm co imponovaly jeho podnikatelské schopnosti vybudovat z ničeho EDS, firmu kterou od něj později koupily za $2.4 miliard General Motors, se nelíbilo že než EDS získala státní zakázky, nevydělávala ani cent (pak byly její zisky najednou kolem 30%). Ti co byli pro nové cesty k řešení národních problémů zjišťovali, jak jeden autor poznamenal, že "jeho kůry se nápadně podobají jedna druhé; za a) odhalit a označit příčinu potíží, za b) probrat problém ze všech stran a vybrat pravou kůru, za c) najít nejlepší lidi pro projekt a dát jim co budou potřebovat."

Dobrá rada, ale těžko použitelná pro věci jako těhotenství mladistvých, postoj k Číně, limit státní dobročinnosti vůči nezaměstnaným, otázka osobního ozbrojení a podobné věci národního významu.

Perot často dokázal ve veřejných debatách skórovat, ale bylo znát že nerad odpovídá, je citlivý vůči kritice a v úzkých obviní politické protivníky z nekalých tahů, často velice zábavných (Republikáni chtěli sabotovat svatbu jeho dcery a během jedné z televizních debat ho protivníci ozařovali aby ztrácel soustředění.) Když se začaly objevovat kreslené vtipy kde stojí u nástěnky s grafy ekonomických aktivit ve staniolovém kulichu na obranu proti tajemným vlnám, bylo jasné že presidentem nebude.

Tím se stal "Slick Willie" Bill Clinton ("Kluzkej Vilda"), právník a bývalý guvernér státu Arkansas, co si později vysloužil také přezdívku "Caligula Of The Ozarks" (něco jako "Kaligula Podbrdi"). Ross Perot mu nepomohl tím že by odsál hlasy které by jinak dostal George Bush (jak si ten dodnes stěžuje); po-volební průzkum ukázal že polovina jeho voličů byla "umírnění Republikáni", polovina "umírnění Demokraté". Ross Perot poškodil pravici tím že se obul naoko "zprava" do práce a výsledků úřadujícího presidenta pravicové strany.

Schodek národního rozpočtu nebo plýtvající stát nikdy nevadil straně za kterou kandidoval Bill Clinton - "lehký marxismus" převzala americká levice representovaná Demokratickou stranou už když ji vedl Franklin D. Roosevelt. Ale Bill Clinton a média (v Americe tradičně levicová), dostali od kampaně co vedl Ross Perot materiál a témata co mohli okamžitě, bezplatně a účinně použít proti kampani za znovuzvolení úřadujícího presidenta. A navíc vystupovat jako "rozumná varianta" k nepředvídatelnému, potrhlému, mega-bohatému amatérovi.

"Silná osobnost" může v demokratické diskusi uspět jen když má co říct a říct to dovede (kde je další Ronald Reagan?) Z projevů Andreje Babiše mi utkvěla zatím jediná věc - jeho útok na význam inovace a malých podniků a chvála obřích společností. Úspěch obří společnosti dnes závisí na jejím vztahu s vládami - místními, regionálními, národními, tou "evropskou" - ať jde o Nestle, nebo Citibank. Samozřejmě to může být vztah čistý.

Ale i v USA jsou motorem ekonomiky malé firmy. Podniky co mají pod 100 zaměstnanců tam dodávají něco jako 80% pracovních míst. Kdo chce aby bylo líp by si měl všimnout že se za malé podnikání staví KDU/CSL, ne ANO.

Autor: Martin Horsky | pátek 11.10.2013 16:00 | karma článku: 15.39 | přečteno: 872x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 281 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.41 | Přečteno: 635 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 956
Rodák z Prahy který sice po dekádách života ve Státech ztratil čárku ze svého příjmení, ale zájem o dění v českých zemích, na Moravě a na Slovensku ne.
Více na stránkách zde.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...