Má Amerika státní náboženství?

Americká měna nese národní motto "V Boha důvěřujeme." Obě federální sněmovny zaměstnávají kaplana a Pledge Of Allegiance (Slib věrnosti) co zákonodárci recitují obsahuje větu  "jeden národ, pod Bohem". Je Amerika "křesťanská republika"?

Není - nejvyšším zákonem Spojených států je ústava. Ta říká stran náboženství že federální zákonodárci nemohou víru ani uzákonit, ani její následování omezovat. Pro srovnání: Islámská republika Írán je čistá teokracie, v řadě arabských režimů nesmí zákonodárci dodat legislativu co je v rozporu se zákony z islámských posvátných spisů a státní církev má třeba i Finsko, Velká Británie, Monako, Řecko, Kostarika a švýcarské kantony.
Americké zákony "pravou církev" nebo autoritu Písma nerozeznávají. Přesto na americké politické a veřejné scéně nemůžete Boha přehlédnout. Pro amerického zákonodárce je obvyklé se veřejně modlit a končit řeč slovy "Požehnej vám Bůh", U.S. Supreme Court (Nejvyšší soud) otvírá své řízení zvoláním "Bože chraň tyto Spojené státy a tento počestný soud!" a federální vláda rozeznává svátky jako Thanksgiving Day (Den díkůvzdání) a National Day of Prayer (Národní den modlitby).
Kritikové amerického zřízení poukazují na podobná fakta jako na důkaz toho že není "duchovně nestranné" a "zvýhodňuje" křesťanskou víru. Dá se ale také říct že křesťanská víra dala americkému zřízení právě to, co v něm zakotvilo občanské svobody.
První přistěhovalci z Evropy do Severní Ameriky kterým se podařilo založit trvalou, úspěšnou existenci přišli v r. 1620. Hledali místo kde začít nový život bez státní perzekuce svého druhu evangelismu; náboženská tolerance v tom věku v Evropě zrovna nekvetla.
Díky tomu že britská koruna měla v této fázi kolonizace o jejich osud mizivý zájem si přistěhovalci časem ke svobodě vyznání začali formulovat a přisvojovat svobody další. Ze svobodného křesťana se tak stal svobodný Američan a jeho občanství nakonec přestalo být na jeho vyznání závislé.
To platilo hned po založení Spojených Států  a jako první to jasně vyjádřil president George Washington v r. 1790 ve svém dopise židovské obci města Newport. Na jejich obavy o toleranci nové ústavy vůči jiným vyznáním než jsou křesťanská jim George Washington, ze své funkce amerického presidenta, píše že nová americká ústava neznamená "pouhou toleranci" vyznání, ale jeho skutečnou svobodu.
Proto je užívání této svobody pro ně, občany Spojených států, jedním z jejich "samozřejmých, přirozených práv (inherent natural rights)."
Kde zakládající americké dokumenty, Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států, oslovují Boha (anebo Tvůrce vesmíru, Božskou Prozřetelnost a Boha přírody), je při hledání mravní autority. Americká Deklarace nezávislosti říká že určitá vyjmenovaná lidská práva jsou "samozřejmá." Podle americké tradice to znamená že jsou daná vyšším řádem/autoritou/Bohem a tedy neměnná. A protože Bůh miluje svět, jsou tyto práva dobrá a spravedlivá.

Americký ateista nemusí věřit tomu že princip svobody slova vštípil lidstvu jeho Stvořitel. Je mu ale k dispozici stejnou mírou jako jeho spoluobčanovi, přesvědčenému luteránu.
Podle mého názoru není Amerika ani tak křesťanskou republikou jako republikou křesťanů. Zbožnost je částí unikátní americké historie, Američané to považují za správné a v r. 2010 Gallup publikoval že se jich za křesťany označilo 78%.